Dluhopisy jsou často považovány za klidnější alternativu k akciím, jednotlivé emise se však mohou výrazně lišit výnosem i rizikem. Rozdíl mezi státními a podnikovými dluhopisy proto nespočívá pouze v nabízeném úroku, ale především v důvěryhodnosti emitenta.

Kdo si prostřednictvím dluhopisů půjčuje peníze

Nákupem dluhopisu investor poskytuje půjčku jeho emitentovi. Státy tímto způsobem financují veřejné výdaje nebo existující závazky, zatímco firmy získávají kapitál na investice, provoz či refinancování dluhu. Emitent se zavazuje vyplácet úrok a při splatnosti vrátit jistinu. Hlavní rozdíl proto spočívá v tom, kdo za dluhopisem stojí a jaká je jeho schopnost tyto závazky splnit.

Proč podnikové dluhopisy obvykle nabízejí vyšší výnos

Stabilní státy mají zpravidla širší možnosti získávání příjmů a refinancování dluhu, zatímco firmy jsou více závislé na tržbách, ziskovosti a podnikatelském prostředí. Podnikové dluhopisy proto obvykle nabízejí vyšší výnos jako kompenzaci za větší nejistotu. Vysoký kupón však nemusí znamenat výhodnou investici. Často upozorňuje na vyšší riziko emitenta.

Kreditní riziko: Co když emitent dluh nesplatí

Kreditní riziko představuje možnost, že emitent nevyplatí úrok nebo nevrátí jistinu. Jeho úroveň závisí na finanční stabilitě dlužníka, proto může být velká zavedená společnost spolehlivější než menší podnik nebo zadlužený stát. Při vážných problémech může dojít ke zpoždění plateb, restrukturalizaci dluhu nebo úplnému selhání emitenta. Ani státní dluhopisy proto nelze automaticky považovat za bezrizikové.

Co investorovi prozrazuje úvěrový rating

Úvěrový rating hodnotí schopnost emitenta řádně splácet své závazky. Dluhopisy v investičním pásmu jsou spojovány s relativně nižším rizikem, zatímco spekulativní emise obvykle nabízejí vyšší výnos výměnou za větší pravděpodobnost problémů. Rating však není zárukou splacení a může se v průběhu času měnit. U dluhopisů bez ratingu je proto nutné důkladněji prověřit hospodaření emitenta i podmínky emise.

Úrokové sazby ovlivňují oba typy dluhopisů

Ceny dluhopisů se zpravidla pohybují opačným směrem než tržní úrokové sazby. Když sazby rostou, starší dluhopisy s nižším úročením ztrácejí na atraktivitě a jejich cena může klesnout. Na změny jsou citlivější zejména emise s delší dobou splatnosti. Průběžné výkyvy nemusí být rozhodující pro investora, který drží dluhopis až do splatnosti, při dřívějším prodeji však může utrpět ztrátu (pokud vás zajímá, proč se úrokové sazby a ceny dluhopisů pohybují opačným směrem, podrobněji jsme toto téma vysvětlili v našem předchozím článku).

Likvidita a možnost prodat dluhopis před splatností

Velké státní emise se často obchodují aktivněji, takže je lze snáze prodat. U menších nebo neveřejných podnikových dluhopisů může být obtížné najít kupujícího bez výrazného snížení ceny. Datum splatnosti proto nelze zaměňovat s možností kdykoliv z investice vystoupit. Určuje pouze termín, ke kterému má emitent vrátit jistinu.

Jaké místo mají dluhopisy v investičním portfoliu

Státní dluhopisy stabilních zemí mohou snižovat kolísání portfolia, zatímco podnikové emise zvyšují jeho výnosový potenciál, ale přidávají kreditní a odvětvové riziko. Proto je vhodné rozložit investice mezi více emitentů, zemí, odvětví a termínů splatnosti. Širší diverzifikace lze dosáhnout také prostřednictvím dluhopisových fondů nebo ETF (pokud vás zajímá, jak lze různé druhy aktiv a fondů spojit do jednoduchého diverzifikovaného portfolia, více se dozvíte v našem předchozím článku).

Výběr nezávisí pouze na výši kupónu

Při výběru dluhopisu nestačí sledovat pouze nabízený úrok. Investor by měl zohlednit finanční situaci a rating emitenta, splatnost, likviditu, měnu, podmínky emise i vlastní investiční horizont. Zvolený dluhopis by měl zároveň odpovídat jeho toleranci k riziku a úloze investice v portfoliu. Vyšší výnos totiž zpravidla není „zdarma“, ale představuje odměnu za převzetí dodatečného rizika.

Další investiční trendy a užitečné tipy naleznete v našich předchozích článcích na stránce AxilAcademy.