Cesta firem na burzu

IPO, neboli počáteční veřejná nabídka akcií, je proces, při kterém se soukromá firma rozhodne poprvé nabídnout své akcie široké veřejnosti na burze. Tento krok je pro společnosti nejen způsobem, jak získat finanční prostředky pro další růst a rozvoj, ale také cestou ke zvýšení své viditelnosti a prestiže. Pro investory a obchodníky je IPO příležitostí stát se součástí úspěchu slibné firmy hned od začátku. Taková investice může přinést výrazné zisky, ovšem je důležité si uvědomit, že cena akcií při vstupu na burzu je stanovena na základě ocenění společnosti a jejích budoucích vyhlídek, což nemusí vždy odpovídat její skutečné hodnotě. To může vést k cenové volatilitě, která závisí na tržních podmínkách – optimismus zvyšuje zájem, zatímco nejistota může způsobit prudký pokles cen.

Příprava a realizace

Celý proces IPO zahrnuje pečlivou přípravu, realizaci a následné obchodování akcií. Začíná důkladnou přípravou, během které firma spolupracuje s investičními bankami a odborníky na stanovení optimální počáteční ceny akcií. Kromě toho musí společnost připravit potřebné dokumenty, jako jsou finanční výkazy a obchodní plány. Součástí této fáze je také tzv. „roadshow“ – série prezentací, během nichž firma představuje své podnikání a vizi potenciálním investorům. Tento proces vrcholí dnem IPO, kdy se akcie oficiálně začínají obchodovat na burze. Jejich počáteční cena je sice určena předem, ale může se rychle měnit v závislosti na nabídce a poptávce hned po otevření trhu.

Lock-up období a stabilizace

Po samotném IPO následuje počáteční období, které se často vyznačuje volatilitou a cenovými výkyvy. Ty se většinou ustálí až po skončení tzv. lock-up období – doby, během které zaměstnanci a první investoři nesmějí prodávat své akcie. Jakmile tento zákaz skončí, na trh se dostane větší objem akcií, což může ovlivnit jejich hodnotu. Tento moment je klíčový pro další úspěch společnosti na veřejném trhu, protože pomáhá nastavit očekávání pro budoucí vývoj a reakce investorů. Počáteční volatilita však může být i příležitostí pro trpělivé investory, kteří věří v dlouhodobý růst značky.

Ne každý má stejné šance

Jednou z častých mylných představ je, že IPO jsou stejně dostupná pro všechny investory. Ve skutečnosti mají institucionální investoři často přednostní přístup k akciím za tzv. upisovací cenu ještě před oficiálním vstupem na burzu. Běžní (retailoví) investoři se k těmto akciím obvykle dostanou až po zahájení obchodování, kdy už může být cena vyšší nebo výrazně kolísavá. To znamená, že vstupují do obchodování ve více rizikovém okamžiku, často ovlivněném spekulacemi nebo krátkodobým hype efektem. Navíc ne všechny obchodní platformy umožňují účast na IPO, což dále omezuje možnosti menších investorů.

Příběhy, které změnily svět byznysu

Vstup na burzu může být pro firmu začátkem nové éry – okamžikem, kdy se z ambiciózního projektu stává globální hráč. Stačí se podívat na některé z nejikoničtějších IPO všech dob. Když Alibaba v roce 2014 získala neuvěřitelných 25 miliard dolarů[1], okamžitě se zařadila mezi největší technologické giganty světa. Facebook v roce 2012 rozvířil vody Wall Street s cenou 38 dolarů za akcii. Ačkoli jeho start nebyl bez problémů, dnes patří mezi nejvlivnější značky digitálního světa[2]. A Google? Ten v roce 2004 zvolil vlastní cestu a místo tradičního IPO použil tzv. „holandskou aukci“ – systém, ve kterém investoři sami navrhují, kolik akcií chtějí koupit a za jakou cenu. Výsledná cena se pak určuje podle poptávky. Tento transparentnější způsob rozdělení akcií pomohl Googlu zaujmout a úspěšně vstoupit na burzovní trh.

Když IPO nedopadne podle očekávání

Ačkoliv některé debuty bývají mimořádně úspěšné, historie zná i mnoho případů, kdy IPO nesplnilo očekávání veřejnosti – ať už kvůli přehnanému ocenění, slabému obchodnímu modelu, nebo nepříznivým tržním podmínkám. Typickým příkladem je WeWork, jehož plánované uvedení na burzu v roce 2019 se po odhalení finančních nedostatků a pochybnostech o udržitelnosti podnikání zcela zhroutilo[3]. Dalším nepovedeným příběhem je britská rozvozová služba Deliveroo, jejíž akcie po IPO v roce 2021 klesly o více než 30 % hned v první den obchodování, čímž se zapsala mezi nejhorší debuty v historii londýnské burzy[4]. I technologický gigant Uber zažil po svém veřejném debutu v roce 2019 zklamání – jeho akcie klesly pod upisovací cenu a trvalo měsíce, než se zotavily[5]. Tyto případy ukazují, že ani velká jména a mediální pozornost nezaručují úspěch.

Vysoký zisk jde ruku v ruce s vysokým rizikem

Investování do IPO může být vzrušující, ale zároveň i nepředvídatelné. Zatímco příběhy jako Alibaba či Facebook inspirují a dokazují potenciál vysokého zisku, neúspěchy jako WeWork, Deliveroo nebo Uber připomínají, že trh může být nemilosrdný. Vstup na burzu je pouze začátek. Skutečný úspěch závisí na schopnosti firmy naplnit své sliby. Každý investor by proto měl před rozhodnutím investovat do IPO zvážit nejen vyhlídky na vyšší výnosy, ale i možná rizika. Důkladný průzkum, realistická očekávání a schopnost zvládat volatilitu jsou klíčové k tomu, aby se IPO nestalo zklamáním, ale příležitostí.

[1] https://www.cnbc.com/2014/09/22/alibaba-the-biggest-ever-ipo-after-more-shares-sold.html

[2] https://www.investopedia.com/ask/answers/111015/when-did-facebook-go-public.asp

[3] https://www.forbes.com/sites/greatspeculations/2019/08/27/wework-is-the-most-ridiculous-ipo-of-2019/

[4] https://edition.cnn.com/2021/04/02/investing/london-deliveroo-ipo/index.html

[5] https://www.cnbc.com/2019/10/03/the-uber-ipo-changed-everything-for-the-market.html