Nedávno zveřejněné výsledky mezinárodního šetření PISA z roku 2022 ukázaly, že čeští

patnáctiletí žáci na tom nejsou s orientací ve finančních záležitostech vůbec špatně. Z

celkem 20 zemí (14 z nich jsou členské země OECD), které se šetření zúčastnily, Česko

obsadilo pátou pozici. Zatímco průměr OECD činil 498 bodů, Český výsledek činil 507 bodů.

Tuzemští patnáctiletí dokonce předstihli své americké, rakouské nebo norské vrstevníky. A

přestože čeští žáci zaznamenali o šest bodů horší výsledek než v roce 2012, jedná se podle

závěrečné zprávy šetření o statisticky nevýznamný výsledek. Pomyslným varovným prstem

by přesto mělo být zjištění, že výrazně nižší finanční gramotnost vykazují žáci z chudších

poměrů. Jen 70 procent z nich uvedlo, že ví, jak s penězi hospodařit (u dětí z bohatších rodin

takto odpovědělo 80 procent).

I proto jedno z doporučení odborníků zní: Finanční gramotnost je potřeba posilovat právě ve

školách, které ve větší míře navštěvují žáci ze znevýhodněných rodin.

Jenže výuka finanční gramotnosti je právě z těch disciplín, u nichž mnohem více záleží na

kvalitě než na kvantitě. Finanční gramotnost lze totiž učit mnoha způsoby, a to od suchého

promítání powerpointové prezentace, přes interaktivní webové aplikace až třeba po takzvané

prožitkové vzdělávání.

Poměrně šikovný rozcestník k finanční gramotnosti, včetně materiálů pro její výuku, nabízí

webové stránky České národní banky. Pedagogové se ale nemusí spoléhat jen na materiály,

které jim slouží k výuce finanční gramotnosti v jakési tradiční formě. Na trhu je dnes celkem

běžně dostupná celá řada aplikací, které s osvojením si správných finančních návyků

pomohou. S aktivitami začaly tradiční banky, které se zaměřily na úvěrová rizika, zejména

tedy na prevenci, aby lidé nepadli do dluhové pasti kvůli takzvaným úvěrovým šmejdům a

obecně si dali pozor na nebankovní úvěrové organizace.

I tato výuka však nestíhala zareagovat na prudký rozvoj finančních a investičních online

nástrojů. Proto přišly investiční společnosti a brokeři se svými demo programy investování,

které slouží klientům k obchodování takzvaně nanečisto. Na základě těchto zkušeností

z praxe pak začaly vznikat specializované online kurzy a školy, které reagují na poptávku

stále širší populace, jež chce sama obchodovat a investovat, být sama sobě burzovní

brokerem či investorem, který se nechce omezovat časovými ani prostorovými hranicemi.

Jednou z takových škol je naše Axil Academy. Není totiž nad to, když po vstřebání základů

ekonomie a podnikání, pokračujete v praktickém vzdělávání na základě skutečných

obchodních případů.

Ale zpět k těm teoretickým základům a otázce, jak zaujmout už žáky a studenty výukou

finanční gramotnosti. Skutečnou „bombou” se v segmentu těch nejmladších stalo prožitkové

vzdělávání. Jde o výuku finanční gramotnosti pomocí metod prožitkové pedagogiky.

Zjednodušeně řečeno jde o sehrání určité situace, se kterou se žáci mohou setkat i ve své

rodině, kdy rodiče řeší třeba to, kolik peněz musí každý měsíc vydávat na pravidelné platby,

kolik ušetří a jak řeší potřebu mimořádného peněžního výdaje.

Na tomto poli v Česku působí Divadlo fórum, jehož představení si mohou tuzemské školy

objednat. Přínos prožitkové pedagogiky spočívá jednak v tom, že žáci na vlastní oči vidí

modelové situace, které mohou v rodinách nastat, a následně se i sami zapojit do hry a

vyzkoušet si, jak snadno nebo složitě lze nějakému nepříznivému dopadu určitého

finančního rozhodnutí předejít.

Zkrátka a dobře, možností, jak zvyšovat finanční gramotnost tuzemských žáků, existuje na

současném českém trhu nepřeberné množství. Nakonec ale vždy záleží na konkrétním

pedagogovi, ale i rodiči, nakolik se chce v tomto ohledu žákům (dětem) věnovat.